Rozhovor s hercem Radoslavem Brzobohatým
Po reportáži z natáčení Sněženek a Machrů v Peci pod Sněžkou přinášíme exkluzivní rozhovor s Radoslavem Brzobohatým.
Včera jste si mohli přečíst reportáž z natáčení Sněženek a Machrů po pětadvaceti letech v Peci pod Sněžkou. Dnes vám přinášíme rozhovor s Radoslavem Brzobohatým, představitelem profesora Kardy. Právě jeho náhodné setkání s Viky Cabadajem rozproudí sled událostí v pokračování slavné komedie.
Pane Brzobohatý, osudy postav do jisté míry kopírují i skutečné osudy herců, kteří v filmu Sněženky a Machři po 25 letech hrají. Vy ale o pořízení horského penzionu zřejmě neuvažujete?
Ne, to skutečně ne. (usmívá se)
Napadlo vás někdy, že se bude jednou natáčet pokračování úspěšného filmu Sněženky a Machři?
To absolutně ne. Byl to film, který u diváků jednoznačně zabral a měl úspěch, ale ono je to vždycky ohromné riziko vstoupit znovu do téhle řeky, byť po pětadvaceti letech. Ale myslím si, že to za to stojí, protože životní osudy jsou jiné u študáků a jiné u dospělých. Tak snad se to podaří! To člověk totiž nikdy neví, protože každý film je riziko. Kéž by to dopadlo!
Ve vaší filmografii jsou takové skvosty jako Všichni dobří rodáci, Atentát nebo seriál F. L. Věk. Na kterém místě pak stojí lehká komedie z horského prostředí?
Já mám komedie nesmírně rád. I přesto, že jsem hrál často tvrďáky a hrdiny. Ale komedie lidi potřebují a mají je rádi. Moc komedií jsem sice nenatočil, ale na divadle jsem jich hrál poměrně dost. Ten pocit, že se lidi baví a že zapomenou na své trable je velice příjemný.
Překvapilo vás, jak se Krkonoše proměnily od doby, kdy se tady v Peci pod Sněžkou natáčel první díl?
Od natáčení původního filmu jsem tady nebyl. Upřímně řečeno mi vadí, jak se to tady změnilo. Je to česká krajina, nádherné české Krkonoše, ale české názvy tady není téměř vidět.
Patříte do silné herecké generace. Jak se díváte na mladé kolegy, kteří s herectvím začínají. A jak je to s jejich pokorou?
Nedá se to generalizovat, ale mladá generace je samozřejmě jiná. Jakmile začne kumštýř vidět jenom sám sebe a nic jiného, tak se nedostane nikam. Bez pokory to nejde. Není to v tom, že by se člověk podceňoval, zahazoval nebo měl mindrák. Ne, to je pokora, která ke kumštu prostě patří.
Radim Horák
hradim |