Přichází Rodinný přítel

První část rodinné kroniky Zahradnictví otevírá příběhy nejdramatičtějších dekád minulého století, odehrává se ve čtyřicátých letech za německé okupace. Startuje první část výpravného filmového triptychu, který Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským považují za své životní dílo.

Tři mladé ženy (Aňa Geislerová, Gabriela Míčová a Klára Melíšková) a jejich dvě děti (Samuel Budiman a Josefína Marková) čekají během německé okupace na návrat svých vězněných mužů a otců (Martin Finger a Jiří Macháček). Válkou vynucenému rodinnému společenství mezitím obětavě pomáhá rodinný přítel, lékař Jiří (Ondřej Sokol).

Touha po rodinném štěstí

"Tento film je příběhem lásky, která nesměla být naplněna. Vypráví o věrnosti, touze, vině a lásce, o odchodech a návratech, o rodině, rodičích a dětech. Jde o rodinný portrét viděný pohledem žen, které osud svedl dohromady. Je intimním příběhem lásky, o které všichni vědí a všichni musí mlčet," prozradil autor scénáře Petr Jarchovský, který cítil dluh vůči mamince, jejíž postava se neobjevila ve filmu Pelíšky, a tak o ní vypráví ve třech filmech Zahradnictví.

Ústřední trojici v jakémsi "milostném trojúhelníku" ztvárnili Ondřej Sokol, Aňa Geislerová a Martin Finger. "Snažil jsem se pro postavy, o kterých mi Petr vyprávěl asi od patnácti let, a některé jsem i osobně znal, najít co nejlepší herce," vysvětlil režisér Jan Hřebejk.

"Ondra byl příjemný, soustředěný a vtipný. A taky nesmírně inteligentní, krásný a skromný. Martin zase doslova nenápadný. Tichý a pozorný. Pak vás úplně dostane, jak hraje. Mám ráda, když jsou herci na place soustředění a práci poctivě odkrajují. Což oba dělali. A to mě hodně bavilo," svěřila se herečka Aňa Geislerová. "Na tom našem trojúhelníku bylo hezké to, že Ondra s Martinem jsou i ve skutečnosti kamarádi z dětství," dodala o dvou životních mužích své postavy Vilmy.

Těžké chvíle bez ochranitelů domova a vlasti

Muži hlavních hrdinek jsou buď zavření, pohřešovaní nebo prohlášeni za mrtvé. Hlavou rodiny se tak dočasně stává lékař Jiří. Ondřej Sokol ke své roli dodává: „Musela to být opravdu mimořádná situace, kterou si ani neumíme představit. To, že vám mizí známí ze dne na den a že se ze dne na den můžete dozvědět, že jste o ně definitivně přišli. To si opravdu neumíme dnes představit, co to bylo za hrůzu. A ono je to o tom, že lidi, kteří byli zavření, byli v rodinách přítomnější, než když tam opravdu byli, protože se o nich pořád mluvilo a neustále se řešilo, co bude a co se může stát. Není to tak, že by se existovalo bez nich. Právě naopak.“

Proměnu doby odrážejí detailně propracované kostýmy

V příběhu půjde divák s protagonisty celých dvacet let, proměnu času tak zaznamenají i kostýmy a reálie. Kostýmní výtvarnice Katarína Štrbová Bieliková se svěřila: „Móda ve 20. století se měnila přibližně po pěti letech. Takže od roku 1939 do roku 1959 se změnila výrazně nejenom, co se týče tvaru, délek, barevnosti. V tomto období velice důrazně zasáhl do odívání společenský vývoj. V případě Zahradnictví, kdy začínáme na konci 30. let, ještě doznívají časy prosperity první republiky a odívání je na vrcholu elegance, nouze válečných 40. let se podepíše i na skromnosti v oblékání, 50. léta rozdělila společnost na ty, co si udrželi určitou úroveň svého vzhledu, a na ty, co přijali rovnošat (stejnokroj) dělnické třídy anebo rezignovali. I kostýmy postav Zahradnictví prodělaly takový vývoj. Na konci 3. části, kdy z dětí jsou už mladí lidé, jejich „rebelující“ kostýmy předznamenávají uvolnění blížících se 60. let.“

Rodinný přítel vstoupí do českých kin 27. dubna 2017

Karolínka | Sdílet