Zvládneme to zaplatit pane Lorenc?

S vaším aktivovaným Adblockerem to bohužel nezvládneme. To máte: redaktoři, programátoři, mobilní aplikace, provoz serveru, domény... a reklamy jsou naším jediným zdrojem příjmů.

Děkujeme, že naše úsilí podpoříte zařazením Filmových míst mezi neblokované weby.

Pro analýzu návštěvnosti a zobrazení reklam používáme soubory cookie. Pokud nesouhlasíte, odejděte, jinak klepněte na:

Rozumím

Snímek Milada je vkusným pomníkem velké české hrdince

Snímek Milada je vkusným pomníkem velké české hrdince

Milada Horáková. Pražská rodačka, právnička, poslankyně, obhájkyně ženských práv, organizátorka pomoci uprchlíkům z okupovaného pohraničí. S manželem Bohumilem Horákem se zapojili do odbojové činnosti, oba zažili nacistické výslechy i koncentrační tábor. Po osvobození se Milada neváhala znovu zapojit do veřejného života, vždy bojovala o spravedlnost a demokracii. Za svou ochotu pomáhat a prosazovat pravdu za každé situace zaplatila životem.

Příběh velké české ženy, která se stala symbolem odvážného boje za svobodu, zfilmoval režisér David Mrnka. Přípravám snímku Milada věnoval deset let a spolupracoval na něm nejen s historiky, ale i s jedinou dcerou Horákových Janou Kánskou. Na základě skutečných událostí film citlivým způsobem ilustruje tehdejší dobu a bez příkras zvedá varovný prst, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmým výdobytkem moderní společnosti.

foto: Bohemia Motion Pictures

Přesto, že režisér oslovil při přípravách filmu české veřejnoprávní médium i fond kinematografie, k dohodě nedošlo, a tak se nakonec na jeho financování podílela globální videotéka Netflix, z jejíž produkce pochází řada oceňovaných filmů a seriálů. Právě Netflix zakoupil práva na streamování filmu Milada po celém světě a má v plánu jej zařadit do své programové nabídky. To je důvod, proč se tvůrci rozhodli natočit film v angličtině, v českých kinech se bude promítat v titulkované i dabované verzi. „Natočit film v angličtině, aby měl šanci oslovit i zahraniční publikum, bylo i přáním Jany Kánské. Čeští a slovenští herci v něm hovoří anglicky s přiznaným akcentem, čímž jsme chtěli zachovat autenticitu prostředí, ve kterém se český příběh odehrává,“ uvádí režisér David Mrnka a doplňuje: „Dabovaná verze je určena těm divákům, kteří se chtějí na velký příběh našich dějin vypravit do kina, ale titulky jsou pro ně z různých důvodů překážkou.“

foto: Bohemia Motion Pictures

Miladu Horákovou ztvárnila izraelsko-americká hvězda se slovenskými kořeny Ayelet Zurer, jejího manžela Bohuslava si zahrál známý americký herec Robert Gant. Dalších rolí v mezinárodním projektu se ujali především čeští a slovenští herci jako jsou Aňa Geislerová, Vica Kerekes, Ivana Chýlková, Vladimír Javorský, Alena Mihulová, Marián Mitaš, Taťjana Medvecká či Hana Vagnerová.

V menší roli se objeví i Jan Přeučil, jehož otec byl souzen ve stejném procesu jako Milada Horáková. Štáb tvořila špička české kinematografie – kameramanem filmu Milada je Martin Štrba, architektem Milan Býček, kostýmní výtvarnicí Simona Rybáková, autorem hudby Aleš Březina.

Mladá právnička oslňovala svou bystrostí i v zahraničí

Snímek vykresluje Miladin život od počátku její kariéry. Po zdárném ukončení právnické fakulty Univerzity Karlovy, kdy jako schopná doktorka práv pracovala na magistrátu hlavního města Prahy. Svým intelektem oslňovala na mezinárodním učilišti v Haagu, obdivovali ji pro pozoruhodnou bystrost a postřeh v argumentaci. Vstoupila do strany národně socialistické a rovněž zahájila aktivní činnost v Ženské národní radě. Divák sleduje její kariérní vzestup, její působení v Británii i rok 1938, kde informuje britskou společnost o situaci v Československu.

foto: Bohemia Motion Pictures

Odbojová činnost za nacistické okupace

Následuje obraz, kdy sedmatřicetiletá Milada, matka sotva pětileté Jany, organizuje pomoc uprchlíkům ze Sudet. Milada je v Mrnkově snímku stejně jako ve skutečnosti organizačním středem, vymýšlí pro evakuované ubytovací možnosti. Divák ji sleduje jako klidnou a rozvážnou ženu s připravenými plány pro každou situaci a následný pád, který nevyhnutelně přišel s nástupem okupace v roce 1939. Ona i manžel vstupují do odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme a následuje jejich zatčení v roce 1940, kdy byla rodina na letní dovolené.

foto: Bohemia Motion Pictures

Po zatčení vidíme několikaleté odloučení manželů, utrpení během německých výslechů i pobyt v Malé pevnosti Terezín, kde jako vězenkyně pomáhala ostatním a po nějaké době se přihlásila jako ošetřovatelka spoluvězňů.

Soud obou manželů se konal v říjnu 1944, Milada se hájila sama a německý státní návladní jí navrhnul trest smrti. Nakonec dostala osm let a její manžel pět let.

foto: Bohemia Motion Pictures

Poválečná aktivita a návrat k politice

„Oba nás osvobodila americká armáda,“ dodával Bohumil Horák. Další z historické momenty jsou ve filmu dokreslované skutečnými záběry z tehdejších let, s herečkou Ayelet v roli Milady zakomponované mezi tehdy skutečně jásající davy. Divák sleduje odstraňování barikád z ulic, červenomodrobílé prapory a všeobecnou euforii ve společnosti. Milada se stará o zeslabeného manžela, navrací se k veřejné činnosti, stává se rovněž poslankyní a předsedkyní zahraniční komise národně socialistické strany.

foto: Bohemia Motion Pictures

Obnovuje ženskou národní radu pod novým názvem Rada československých žen, stává se její předsedkyní, zakládá časopis Vlasta.

Její zdraví otřesené německými výslechy jí připomíná, že je stále důležité neustále obhajovat svobodu a demokracii, účastní se mírové konference v Paříži, po večerech jezdí po vesnicích a hlásá národní a socialistický program. S výpravou československých poslanců se také vydává do Moskvy a vrací se s přesvědčením, že komunismus je pro Československo nepřijatelný. Kritizuje vývoj Československa i pro ni nepochopitelnou zahraniční politiku – odmítnutí Marshallova plánu. StB začíná sledovat ji i rodinu.

Smyčka se utahuje

Ve snímku sledujeme její kritické rozhovory s Klementem Gottwaldem i naléhání zapálené komunistky Anežky Hodinové – Spurné, která Miladu přesvědčuje, až vydírá, že by měla své postoje zvážit, protože „máte přece rodinu“.

foto: Bohemia Motion Pictures

Začíná se utahovat smyčka, postupně je vyloučena ze všech svých veřejných funkcí. Přichází „vítězný“ únor 1948. O měsíc později, 10. března 1948, shodou okolností v den smrti Jana Masaryka, se demonstrativně vzdává svého poslaneckého mandátu. Snímek naznačuje možnost, že nešlo o sebevraždu, ale že se tehdejšího ministra zahraničí a syna prvního prezidenta zbavili komunisté či sovětská tajná služba.

Milada se vrací na magistrát a stále intenzivně pracuje. Přestože má několik možností opustit Československo, zůstává politicky aktivní a dle slov její sestry Věry ohrožuje sebe i celou rodinu. 27. září 1949 dochází k jejímu zatčení. Film s popisnou přesností zobrazuje jeho průběh dle známých skutečností.

foto: Bohemia Motion Pictures

Dopoledne se rozloučí s manželem, řeší běžné záležitosti, odpoledne už sedí na cele číslo 145. Film věrně sleduje i dění u Horákových doma v čase, kdy byla Milada zatýkána. „U vrátek naší zahrady zazvonili dva páni ve špinavých dešťových pláštích. Mařenka (hospodyně) je vpustila dovnitř. Byli to lidé Stb. Rozdělili Janu, mne i Mařenku do různých místností bytu a čekali na další policisty, kteří měli provésti prohlídku bytu. Věděl jsem, že zanedlouho má Milada schůzku u vyslance Jíny.

Jako zázrakem se mi (přes balkón do zahrady) podařilo utéci. U Jínů ještě nebyla. Doufal jsem, že tam přijde a že bude včas informována. Bylo však již pozdě, Milada byla zatčena asi ve tři hodiny odpoledne ve své kanceláři v Masné ulici. To jsem se však dozvěděl až dalšího dne, kdy jsem již bloudil Prahou a hledal nějakou cestu přes hranice. Jana zůstala v rukou policie a držela se dobře. Já pak po dvou měsících čekání přešel hranice dne 1. prosince 1949,“ vypověděl Bohumil Horák.

foto: Bohemia Motion Pictures

Brutalita soudruhů předčila německé výslechy, chystá se velké divadlo Miladu čekají brutální výslechy, které jsou ve snímku zobrazeny (naštěstí) citlivě, i když z naznačování, jak moc příšerné byly, jde mráz po zádech. Komunisté po vzoru sovětů plánují ohromný monstrproces, potřebují, aby jednotlivé postavy vypovídaly přesně dle předem daného scénáře. Po měsících výslechů, mlácení, hladovek, nedostatku spánku a drog se jim podaří zatčené zlomit.

Tragické divadlo bylo perfektně zrežírováno, autobusy denně přivážely stovky diváků, dělníci a pracující z celé země žádali pro Horákovou a spol. smrt nejvyšší. Ve snímku defilují šílení prokurátoři a fanatická Ludmila Polednová Brožová, kterou ztvárnila Aňa Geislerová.

foto: Bohemia Motion Pictures

Vidíme hloupost a omezenost proti inteligenci a zkušenostem. Těžké bylo pro jednotlivé odsouzené vzdorovat po měsících utrpení, nacvičené divadlo spěje ke svému hrůzostrašnému konci. Zasedá zmanipulovaný soud, naslouchá zmanipulovaným výpovědím svědků i většiny obžalovaných, vše probíhá přesně dle stanoveného scénáře, který svědomitě připravili sovětští poradci. Sestru Věru k soudu nepustí, zděšená poslouchá rozsudek jménem republiky. JUDr. Milada Horáková, Jan Buchal, JUDr. Oldřich Pecl a Záviš Kalandra se odsuzují k trestu smrti. Ostatním jsou rozsudky „zmírněny“ na těžký žalář na doživotí, dvacet pět či dvacet let a následují podrobnosti o jednotlivých trestech.

foto: Bohemia Motion Pictures

Gottwaldovi přichází stovky žádostí o milost ze zahraničí, mezi nimi i prosba od profesora Einsteina z Princetonské univerzity. Komunistický prezident možná nad sklenkou vodky váhá, nakonec energicky rozsudky podepisuje.

Rozloučení s rodinou je také doslovně přesné, celé bylo natočené podle výpovědi Jany Kánské, dcery Milady Horákové.

Poprava Milady Horákové byla vykonána na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 v půl šesté ráno, k oběšení šla jako poslední.

Scéna, kdy se Milada loučí se světem, je působivá, její slova: „Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…“, rozechvívají srdce a v momentě, kdy kamera letí nad krajinou a ztichlým kinosálem zní Miladin poslední dopis, je těžké zadržet slzy.

foto: Bohemia Motion Pictures

Snímek Milada má premiéru 2. listopadu 2017

Komentáře

Neexistují žádné položky.

Komentáře

Jméno(*)
E-mail
Opište kód(*,1)
Komentář(*,2)

*) Údaje označené hvězdičkou a tučným písmem jsou povinné.

1) Pokud se přihlásíte nemusíte vyplňovat některé údaje.

2) Nepřihlášený uživatel nemůže vkládat některé textové prvky - například odkazy.

Chcete-li text v textových polích naformátovat, použijte následující značky:

*Kurzíva* nebo _Kurzíva_

**Tučný text** nebo __Tučný text__

#Nadpis první úrovně

##Nadpis druhé úrovně

Příklad [odkazu](https://filmovamista.cz) na Filmová místa.cz. Vznikne:
Příklad odkazu na Filmová místa.cz.

Nejnavštěvovanější filmy:

Vyhledávání

  • tomik1982 vložil reálnou fotografii k místu natáčení Seznámení s otužilci z filmu Bába z ledu.

  • tomik1982 vložil místo natáčení Seznámení s otužilci k filmu Bába z ledu.

  • tomik1982 vložil reálnou fotografii k místu natáčení Setkání s Broňou z filmu Bába z ledu.

  • tomik1982 vložil místo natáčení Setkání s Broňou k filmu Bába z ledu.

  • tomik1982 vložil reálnou fotografii k místu natáčení Otužilci z filmu Bába z ledu.

  • tomik1982 vložil místo natáčení Otužilci k filmu Bába z ledu.

  • tomik1982 vložil reálnou fotografii k místu natáčení Bába v zahradnictví z filmu Bába z ledu.

  • tomik1982 vložil místo natáčení Bába v zahradnictví k filmu Bába z ledu.

  • tomik1982 vložil film Bába z ledu.

Filmová místa do kapsy

Nejčerstvější informace

Nahlásit chybu | Autorská práva upravena licencí CC: Creative Commons License Filmová místa.cz 2006 - 2017 | movieloci.com | Filming-locations.com | Paetrik | Fotíme Oba | Trailhunter.cz | 0.91