Zločiny Velké Prahy: „Pro dobrého detektiva nebo četníka je důležitý fištrón. To platí i dnes.“

Autor námětu a odborný poradce televizních Četnických humoresek Michal Dlouhý představuje nový seriál České televize Zločiny Velké Prahy. V rolích detektivů se představí Jaroslav Plesl, Jiří Langmajer a Denis Šafařík.

Detektivům zvyklým na práci ve vnitřní Praze se 1. ledna 1922 rozšířilo pole působnosti: v ten den začal platit zákon o takzvané Velké Praze, k dosavadnímu dlážděnému městu se přidalo 37 okolních obcí a detektivové se za zločinem chtě nechtě museli vydat do zablácených polí a mezi chalupy. Na konci ledna odvysílá Česká televize první díl z desetidílné krimi série, která povypráví o zločinech pražských v mladé Československé republice.

Tip: zde najdete všechna filmová místa ze seriálu Zločiny Velké Prahy

Duchovním otcem seriálu je Michal Dlouhý, policista, ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR, autor námětu a odborný poradce slavných Četnických humoresek a více než dvou desítek knih o případech, které na našem území řešili četníci.

Mohl byste stručně popsat rozdíl mezi četníkem a policistou za první republiky?

Uniformované a vojensky organizované četnictvo působilo na celém území státu, avšak s výjimkou obvodů státních policejních úřadů. To znamená, že mimo velká města řešili veškerou zločinnost četníci z četnických stanic, v jejichž obvodu ke trestnému činu došlo, a od roku 1928 jim při vyšetřování zločinů pomáhaly pátrací stanice, jaké znáte z Četnických humoresek.

Zatímco četnických stanic bylo na celém území republiky přes 2700, pátraček bylo pouze 40. Jen v několika málo městech s vlastním statutem působily státní policejní úřady. V roce 1918 jich bylo pouze 5 (Praha, Brno, Plzeň, Opava a Moravská Ostrava).

Státní policie měla své uniformované strážníky, ale také detektivy pracujícími v civilu s odznakem umístěným zespoda na klopě. Během existence meziválečné republiky se počet státních policejních úřadů postupně zvyšoval, a to na úkor obvodů dříve spadajících do působnosti četnictva.

Ve které Vaší knize najdeme náměty k seriálu Zločiny Velké Prahy? Jak jste připravoval tyto příběhy?

Přesto, že jsem napsal více než dvě desítky knih, tak kupodivu v žádné. Své knihy jsem věnoval výhradně četnictvu a jím vykonávané pátrací službě na území našeho státu a popisované případy pokrývají téměř stoleté období působení četnictva (1850–1945). V roce 2009 jsem byl osloven, abych pro Českou televizi Praha zpracoval námět kriminálního seriálu z meziválečného období.

Snažil jsem se vymyslet něco nového. Neboť v té době každý zločin na venkově řešili četníci a pouze v několika velkých městech detektivové od státní policie. Vyšetřování zločinů v centru Prahy již televizní diváci důvěrně znají z úspěšných seriálů Hříšní lidé města pražského a Panoptikum města pražského. Tím to pro mne bylo mnohem těžší.

Vyšel jsem proto ve svém námětu ze skutečnosti, že po vzniku republiky se Praha proměnila z provinčního města monarchie na hlavní město nově vzniklého státu. Stala se sídlem prezidenta, ústředních orgánů a úřadů a samozřejmě, že zákonitě musela projít významným urbanistickým rozvojem, kterým byl právě vznik takzvané Velké Prahy.

Proto jsem případy, včetně s jejich objasňováním spojenou práci detektivů pražského policejního ředitelství, situoval na území, které pražská policie postupně přebírala od četnictva. Jednalo se nejen o nově vznikající moderní ulice a celé čtvrtě, ale také o okolní vesnice, zemědělské usedlosti a samoty, právě tam došlo ke spáchání zločinů a sem tedy musí představitelé hlavních rolí vyrazit.

Samozřejmě, že se zabývají těmi nejzávažnějšími zločiny, mezi kterými hrají prim vraždy, zabití, loupeže apod. A tak vznikl námět s názvem Zločiny Velké Prahy.

Jak po zajímavých příbězích pátráte? Je pro Vás těžké při Vaší pracovní vytíženosti najít si „svůj klid“ a psát?

Můj zájem o historii kriminalistiky na našem území již trvá úctyhodných 33 let. Začalo to studentskou vědeckou odbornou činností na vysoké škole a pokračovalo to přes diplomovou práci a rigorózní práci až po práci disertační. Je pravdou, že jsem se dosud převážně věnoval četnictvu, včetně kriminálních případů řešených četníky. Ale při studiu dobových materiálů samozřejmě narážím i na případy zpracovávaných státní policií.

Je řada velmi zajímavých případů, kterými se na našem území naši předchůdci museli zabývat. A pro mne je nejlepším způsobem relaxace, když se vžiji do popisovaného případu, uniknu tak současné realitě a s četníky se pustím do jejich pátrání a vyšetřování. Je pravdou, že svému bádání a literární činnosti věnuji téměř veškerý volný čas, kterého samozřejmě při mém služebním zařazení není nazbyt.

Na který z deseti příběhů se na obrazovce nejvíc těšíte, který Vám udělal největší radost?

Asi neprozradím nic tajného, když řeknu, že jsem již měl možnost všech deset dílů seriálu zhlédnout. Kromě toho, že jsem se s autory scénářů jednotlivých dílů podílel na jejich zpracování, spolupracoval jsem i na knižním vydání seriálu jako odborný poradce a ke knize jsem napsal stručný doslov s uvedením reálií doby a prostředí, v němž se seriál odehrává. Všechny díly jsou povedené a diváci se mají na co těšit.

Kromě vyšetřovaných kriminálních případů (většinou se jedná o vraždy) se diváci dozví i mnohé ze soukromí hlavních hrdinů seriálu. To je právě práce scénáristů a autorů literárních scénářů jednotlivých dílů.

Na jakých místech se seriál natáčel?

Některé scény, jako jsou kanceláře, se natáčely ve studiu České televize v Praze na Kavčích horách. Dekorace jsem samozřejmě navštívil. Některé scény byly natáčeny v Praze, jiné v okolních obcích a dalších lokacích. Filmaři také točili v Kutné Hoře, kde jsem se narodil a kde již opět žiji. To mne velice potěšilo. Samozřejmě, že na tom nemám vůbec žádnou zásluhu. Jde o dílo naprosté náhody.

Od děje natáčení uplynulo sto let. Jaké schopnosti musel mít tehdy dobrý detektiv? Co na jejich práci obdivujete nejvíce?

To je pravda je to zvláštní, když si uvědomíme, že je to bez jednoho roku celé století! Musíme si uvědomit, že kriminalistika na našem území prošla značným vývojem. Do praxe byly zaváděny nové kriminalistické metody a prostředky, rozvíjely se metody vyšetřování jednotlivých druhů nejzávažnějších trestných činů. I to jsme se snažili v seriálu divákům přiblížit. Nejdůležitější pro toho, kdo případy vyšetřoval, ať to byl detektiv nebo četník, byl takzvaný fištrón, bystrý úsudek, dedukce a také potřebné štěstí a náhoda. A to si myslím platí v této branži dodnes.

První část seriálu Zločiny Velké Prahy uvede Česká televize v neděli 31.1.2021. Úvodní díl Dáma ve studni se odehraje na předměstí na zemědělském statku. Dáma, utopená ve studni, je sestrou ministra, který se vrací nočním vlakem z Budapešti a ráno bude v Praze. Detektivové tak mají jedinou noc na objasnění prvního případu.

Karolínka | Sdílet