Tip na výlet: Dolský mlýn Pyšné princezny
Dolský mlýn se objevil v pohádce Pyšná princezna jen na několik okamžiků, i to mu však zajistilo slávu. Na rozdíl od pohádky ale osud mlýna nekončí alespoň prozatím štastně. Na aktuální stav a vyhlídky do budoucna jsme se zeptali na Správě NP České Švýcarsko.
Pravděpodobná podoba Dolského mlýna z konce 19. století
V 19. století ožilo Děčínsko turistickým ruchem. Od roku 1881 byla zahájena atraktivní přeprava na lodičkách tzv. Ferdinandovou soutěskou, pojmenovanou na počest rakouského nástupníka Františka Ferdinanda D`Este. Spojovala Srbskou Kamenici s Dolským mlýnem, který se tak stal oblíbeným cílem turistů. Ti se zde mohli posilnit před cestou zpět, mlýn se přeměnil na výletní hostinec s možností ubytování.
Nešetrní filmaři
Poslední stálí obyvatelé opustili Dolský mlýn na konci druhé světové války, po roce 1945. Od té doby začal chátrat, byl vyrabován vandaly a z velké části zdevastován. Po šesti letech se zde objevili filmaři jedné z nejkrásnějších českých pohádek – Pyšné princezny. Dolský mlýn prošel několika úpravami, filmoví architekti vyměnili lepenkovou střechu za romantičtější a dobovější došky. Druhý zásah do prostředí mlýna byl již méně šetrný, v záběru překážela protější budova hotýlku, a tak byla jednoduše zbouraná.
V Dolském mlýně uprostřed překrásné přírody Národního parku České Švýcarsko mlela Pyšná princezna mouku, po boku prince – zahradníka Miroslava. Několik málo vteřin za filmovém plátně zajistilo Dolskému mlýnu nesmrtelnost a dodnes jej navštěvují turisté i filmoví nadšenci pátrající po zajímavých místech natáčení. Zatímco pohádka o princi a princezně končí jako vždy šťastně, osud Dolského mlýna zůstává nejistý.
Dolský mlýn se proslavil právě tímto záběrem v pohádce Pyšná princezna
Od té doby mlýn opět chátrá. V roce 2000 přešel do majetku Správy Národního parku České Švýcarsko a o rok později byl zapsán na seznam kulturních památek. V září roku 2004 byl na základě posudku konstatujícím havarijní stav zcela zakázán vstup do objektu.
Aktuální stav Dolského mlýna a vyhlídky do budoucna
Na aktuální situaci okolo Dolského mlýna jsme se zeptali Správy NP Českého Švýcarska, za obsáhlou odpověď děkujeme Natalii Belisové:
Pro nedostatek finančních prostředků byly nejožehavější kroky řešeny svépomocí a za vydatné pomoci studentů a učitelského sboru VOŠ při SPŠ stavební Děčín (v roce 2004 byl na škole otevřen nový obor vyššího odborného studia: Péče o krajinu a památky – studenti zde realizovali svou povinnou praxi). Došlo k podepření návodní stěny, prokopání odvodní strouhy zaneseným vodním náhonem, výstavbě pytlové hráze na začátku horního náhonu (zábrana proti jarní povodni) a zajištění lokálně ohrožených částí provizorními prostředky (chybějící stojky). Do konce roku byla zpracována koncepce záchrany a prezentace areálu mlýna, na jejímž základě byla Správě NP přidělena v dubnu 2005 dotace z MŽP ve výši 1,5 mil Kč na zajištění havarijního stavu. Okamžitě došlo k realizaci prací (podezdění návodní stěny). Souběžně pokračovaly praxe studentů VOŠ – čištění náhonu od napadané destrukce stavebního materiálu, naplavenin a vegetace, snižování terénu, rekonstrukce zídky mostku přes náhon etc. Kromě studentů se začaly pořádat brigády – jak pro veřejnost, tak i pro určité skupiny zájemců (např. skautský oddíl Stopa Děčín, firma Plaston Šluknov).
Od roku 2005 již na záchranné práce nebyly přiděleny žádné finanční prostředky. Všechny současné aktivity jsou tedy pouze dílem brigád a praxe studentů. Podařilo se: snížit terén v okolí i interiéru mlýna na původní výšku, tedy asi o půl metru. Odstranit většinu náletových dřevin, očištění zdiva a kleneb mlýna od vegetace. Vyčištění náhonu od stavebního materiálu (tento byl uložen na skládce a používá se při doplňování chybějících částí zdiva ve mlýně a náhonu, na doplňování poškozených partií dlažby). Vyčištění areálu od odpadků (pouze z jediného skalního sklípku byla odvezena 1 TATRA!), oprava dláždění kolem mlýna ( z tohoto důvodu se při čištění náhonu třídily i čedičové valounky, které se pro dláždění používají). V současnosti se začala odvážet suť po destruovaném objektu hotelu (dle vzpomínek p. Ráže, zničeného odstřelem při filmování Pyšné princezny). Kvůli problematickému přístupu k mlýnu jsou všechny práce spojené i s úpravami cesty od Dolského můstku.
Abychom probudili zájem lidí, pořádají se přednášky o historii mlýna (jedna z dalších bude v sobotu 10. listopadu v Růžové), vydala se drobná publikace Dolský mlýn, samota Grundmühle (pro velký zájem již rozebraná, chystá se dotisk). V současnosti se podařilo získat projekt na konzervaci mlýna (záměrem je prezentovat jej v současné torzální podobě, ovšem stavebně zajištěné). Bohužel se naše organizace dostala do velice špatné finanční situace, tudíž v nejbližších letech nebude schopna cokoliv financovat. Proto bude pokračováno i nadále v brigádách, které řeší především okolí objektu a při kterých se chceme pustit i do ostatních budov v areálu (palírny a pekárny), které nejsou prohlášené kulturními památkami a i tyto konzervovat v podobě udržovaného stavebního skeletu, jako mementa zaniklé slávy Dolského mlýna.
Legenda o Dolském mlýnu
První legenda vypráví o tragédii, která se tu prý udála v 16. století. Mlynářův syn odešel do světa na zkušenou. Když se po letech vracel, byl už z něj muž a jeho tvář zdobil plnovous. Nevracel se s prázdnou, nejen že na cestách dospěl v muže, stal se z něj navíc velký boháč. Cestou domů se zastavil v hospodě a vyprávěl sousedům o všem, co ho ve světě potkalo. Navečer vyrazil k mlýnu, byla už tma a on chtěl své rodiče překvapit. Předpokládal, že v noci nebude poznán a tak se nechal ubytovat jako pocestný. Bohatě mlynáři za nocleh zaplatil a uložil se k spánku. Zlato však zaslepilo mlynářovi oči. Spícího pocestného společně se ženou zavraždili a okradli, tělo ještě v noci zakopali v lese.
Druhý den ráno přišel se sedlák zeptat zda-li mají radost ze shledání se synem. S vědomím, že zavraždili vlastního syna nemohli žít. Prý ještě téhož dne se mlynář oběsil a jeho žena skočila do náhonu. A jak už to tak bývá, dodnes prý po okolí bloudí duch zavražděného mlynářova syna a čeká, až ho nějaká dobrá a poctivá duše vysvobodí.
Peklo s princeznou
Zatímco v Pyšné princezně si mlýn zahrál spíše menší roli, v pohádce Peklo s princeznou si již zchátralý mlýn zasloužil mnohem větší prostor, stal se totiž domovem čertů.
Cesta k mlýnu
Nejkratší cesta „po svých“ je po modré turistické trase dlouhé asi 1,5 km z Vysoké Lípy. Po dalším půl kilometru narazíte na Královský smrk. Údajně na nás shlíží již 190 let z výšky 27 metrů. V obvodě kmenu pak má 270 cm.
Cyklistům doporučujeme cestu z Jetřichovic po žluté, příjemná, mírně se svažující cesta vás dovede nejprve k mostu pod Královským smrkem, po několika stech metrech dále narazíte na samotný mlýn.
Dolský mlýn se nachází překrásné krajině a určitě si zaslouží návštěvu nejen vás, filmových nadšenců.
Další informace:
ozzy |