Roman Pikl dotančil ze Slavie k Saskému mostu, aneb Vzpomínky na Discopříběh

Roman Pikl se většině z nás vybaví jako "ten druhý kluk" z Discopříběhu. Náhoda tomu chtěla, že jsme se setkali a Roman zavzpomínal na zážitky z natáčení. Podařilo se nám i částečně zjistit, co dělají další postavy Discopříběhu dnes.

Discopříběh se svého času stal téměř fenoménem. Peripetie kominického učně, který jen těžko hledá společnou řeč se svérázným otcem, zdaleka neoslovily jen dospívající teenagery, kteří jako by se v řadě scén sami viděli. A ačkoliv od jeho natočení uběhlo více než čtvrt století a doba se výrazně proměnila, film má co říct i dalším a dalším generacím -náctiletých. A asi ne náhodou chce dodnes řada mých známých při návštěvě Plzně vidět hlavně to místo vedle muzea, kterého se dotýkal filmový Jirka Horáček, když nahý přebíhal náměstí Republiky.

Filmová místa zavzpomínala na film s Romanem Piklem. Ten se většině z nás vybaví jako „ten druhý kluk“, co kamarádil s Jirkou. I ve filmu se jmenoval Roman a trochu nešťastně tu „balil“ kadeřnici Jitku. K setkání s ním v tomto případě pomohla trochu náhoda. Pochází z Třemošné a máme odtud společnou kamarádku. Ta Romana ochotně zkontaktovala, takže jsme si mohli při rozhovoru zavzpomínat na dobu natáčení, zkusit odtajnit, či potvrdit místa, kde probíhalo i dát v rámci možností alespoň trochu dohromady informace o těch, kteří si ve filmu zahráli, či se jen mihli, a pro mnohé z nás díky nesčetným reprízám zůstali už napořád tou bezstarostnou mládeží z Discopříběhu. Zjistit cokoliv o většině aktérů není jednoduché, údaje pocházejí z více zdrojů, i tady má však ve většině případů rozhodující slovo a informace Roman Pikl, se kterým je i následující krátký rozhovor.

Jak jste se k filmu dostal?

Jak už to bývá, trochu omylem. Přišel jsem na hudební konkurz, přinesl vlastní texty a hudbu, ale když jsem se dozvěděl, že to už je od Michala Davida, usoudil jsem, že nemám nárok a chtěl jsem jít pryč. Neměl nejmenší trému a řekl Soukupovi, že jdu domů, že tu nemám co hledat, že herec nejsem. „Herec už jsi“, odpověděl mi režisér, protože jsem byl asi jediný, kdo si mu dovolil oponovat. Pak už jsem tam zase zůstat chtěl, protože vedle byla holka, která se mi moc líbila. Dopadlo to dobře, pak jsme spolu čtyři roky chodili.

Jak to bylo s ostatními, znal jste je?

Pocházím z Třemošné u Plzně. Dělal jsem 2. ročník gymplu v Plasích. Do té doby jsem nikoho z lidí kolem filmu neznal, bylo to pro mne zcela nové prostředí. Někteří studovali herectví, třeba Jarka, nebo Cáfa.

Jste dál ve styku? S Jarkou, spíš přes facebook a s Tondou Křížem, který je Plzeňák, svého času byl, nebo možná ještě je nejmladším docentem plzeňské univerzity. O ostatních něco vím, nebo občas zaslechnu, ale moc ve styku nejsme.

Jak jste si vycházeli s vrstevníky a jaké vzpomínky jste si odnesl na starší kolegy?

No, s Rudlou Hrušínským jsme byli kamarádi více ve filmu. V soukromí, jsme tenkrát byli, jak se to škatulkovalo, já ten hipís, sabat a on vekslák s patkou. :) Byla to taková doba, takže já jsem si vždy žil spíše svůj ROCKpříběh a užíval si ho, jak v jednom článku Rudla i zmínil. Třeba při natáčení druhého dílu, se mnou tenkrát skoro polovina štábu, herců i neherců odjelo z Plzně do nedaleké vesnice, kde jsem hrál na vesnické tancovačce, tenkrát s Mediem, a dost si to užívali.

Asi nejkrásnější scéna při natáčení byla, když Rudlu Hrušínského stříhali dohola. Trvalo to celý půlden, postupně mu zkoušeli různé účesy, třeba na pankáče, nebo měl ostříhanou jen půlkou hlavy a podobně. No vyblbli jsme se při jeho „neštěstí“ všichni dokonale. Obvykle se pro potřeby natáčení dávají hercům kapky na slzení, ale Jarka je vůbec nepotřebovala, brečela smíchy. Já zase pořád nemohl dát ten nešťastný výraz, vždy jsem se musel začít smát a mohlo se točit nanovo.

Ze starších herců jsem měl určitě nejraději Karla Vochoče, který hrál našeho kominického mistra, to byl prima chlapík. Pohodář, chodil s námi na pivo k Žumberovi, byla s ním sranda.

Nemrzelo, že jste pak už vlastně už moc nehrál?

Ještě jsem se objevil v [Discopříběhu 2], v těch scénách ze svatby. Dělal jsem Jirkovi (Rudolfu Hrušínskému) svědka, také pak na tom posvatebním mejdanu. Následně jsem měl hrát ještě ve filmu Proč?, ale škola byla proti. Oni to ve škole už dřív těžko skousávali a dávali mi to potom dost najevo. Navíc při natáčení Discopříběhu jsem byl teprve ve druhém ročníku, ale když se točilo Proč?, už jsem byl ve čtvrťáku a čekala mě maturita. Nějak zvlášť mě to ale nemrzelo. Mým hlavním cílem byla vždycky hudba. Hrál jsem pak ve skupinách Medium, či Extra Band, ale hlavně skládal. S tím jsem začal už ve dvanácti a zůstalo mi to do dnešní doby. V roce 2007 jsem vydal vlastní CD a některé skladby jsou pod mým jménem i na YouTube.

Většinu míst už na Filmovkách objevenu máme, můžeme ještě něco upřesnit, či doplnit?

Fabrika byla někde v Praze, ale nevím přesně kde. Plzeňáci tam nejsou, protože jsme den před tím trochu popíjeli a ujel nám vlak. Je to točeno tak, že ve scéně s botou jsou ti kluci víc v houfu a není na první pohled vidět, že tam nejsem. Střechu si pamatuju, to je opravdu v Plzni na Skvrňanech, v interiérech hotelu jsem nebyl, to by snad věděl Tonda Kříž, ale bylo to určitě někde v Praze.

Mluví se o Discopříběhu 3, hrál byste tam?

Upřímně řečeno, už jsem to slyšel vícekrát, ale moc v Discopříběh 3 nevěřím. Hrát bych tam rozhodně nechtěl, to už ne. Dnes mám jiné priority, zabývám se finančnictvím a už zmiňovanou hudbou a myslím, že by to nešlo dohromady ani časově.

Dá se říci, že vás tenhle film provází celý život?

Jo, dá, navíc v souvislosti s místy, kde se Discopříběh natáčel, musím ještě zmínit kavárnu Slávie, kde se točili i první záběry filmu a kde opravdu tehdy probíhaly vyhlášené tanečky. :) Dnes je tam Česká pojišťovna a já jsem z těch míst také odtančil, a to opět do České pojišťovny, ale v Rooseveltově ulici přímo proti Rooseveltově mostu (pro Plzeňáky dodnes spíš Saskému). Tady trávím v současné době nejvíce času jako manažer, který se stále rád seznamuje a vítá se s akčníma lidičkama. Tímto Vás tam k nám i zvu, nejen k poradenství při kávě!

Kde jsou mladí z filmu dnes:

Rudolf Hrušínský (Jirka) – moc nehraje, občas se objeví v divadle Kalich Daniela Landy (např. Touha, Kvaska), nějaký čas údajně vedl vinárnu v Itálii.

Roman Pikl (Roman) – pracuje jako manažer České pojišťovny a věnuje se hudbě.

Mariana Slováková (Eva) – hned po revoluci odešla do zahraničí (Švýcarsko, Německo), věnovala se modelingu, dnes podniká v koupelnových doplňcích na Slovensku, odkud pochází, hraje závodně golf .

Jaroslava Stránská, roz. Bobková (Jitka) – dodnes hraje, spíš v divadle, v televizi se objevila např. ve filmech Byl jednou jeden polda III., Jak ukrást Dagmaru, nebo v seriálu Policie Modrava, vše režíroval Jaroslav Soukup.

Andrej Kraus (Cáfa) – hraje, občas i režíruje, či píše scénáře na Slovensku, dlouhou dobu byl i moderátorem v rádiu, je tvůrcem slovenského seriálu Panelák.

Antonín Kříž (Dóda z Cáfovy bandy) – docent na plzeňské univerzitě (nejmladší).

Radek Pospíšil (Sendvič z Cáfovy bandy) – dělal PdF v Plzni, pak se zřejmě vrátil domů do Teplic.

dlouhovlasý učeň Kulíšek – muzikant, působil, nebo možná ještě působí u Žalmana.

Gejza Gabčo – diskžokej asi ve Stříbře, podniká ve stavebnictví.

Pavel Kocourek (kudrnáč, bývalý Jirkův spolužák) – pocházel z Prahy, kde zřejmě stále žije, v drobných rolích se objevil ve více filmech.

Vladěna Suleková (natupírovaná blondýna objevující se ve vícero scénách) – krátce po revoluci se věnovala modelingu, dnes žije v italské Bologni.

Steev | Sdílet